Den dvanáctý - prakasíno

Cvičíme raději tam, protože moudřejší ustoupí. Po snídani se běží terčák na čas - okolo stanovišť - vzduchovka , Morseovka, Uzly, Ohně, Paměť, Zdravověda, Provazová lávka. Je krásně, takže se můžeme u naší lávky za táborem, kde mám zdravovědu, krásně koupat v Dračici, ale komáři i tady přidali na úsilí a zuřivě bodají. Výsledky - nejlepší Kristýna Černochová, 2. David Fittle a Majda, 3. Vojta Princ, 4. Petruška. Tomáš alias Drsoň zabloudil, nemohl na provazovou lávku a to ho poněkud rozzuřilo. K obědu je výborné rizoto. Přijel Milanův bratr Roman a přivezl tyramisu, čímž povýšil naše stravování o několik dalších pater. Je hrozné vedro a tak jedeme na naši pískárnu a hrajeme vodní hry: -

1. Plnění ešusu vodou z dlaní (Šeříček plnil cizí ešusy a o vlastní zakopával, takže ho jeho oddíl prohlásil za nebezpečí číslo jedna.)( Výsledky Odd. 3-1-2)
2. Házení vajíčkem na co nejdelší vzdálenost (Výsledky Odd.1-3-2  )

Máme sponzorský nanuk, což si dosti užíváme . Rozpoutala se urputná bitva vodními bombami která neměla vítězů. Snažíme se vyvalit z vody ohromný balík slámy, který tam v noci vkoulel neznámý vandal a zničil tak úplně vodu, ale ani Lála tou půltunou nehnul. Cestou domů Kapr opět urval šlapku. Večeře je luxusní. Karel udělal brambory v alobalu, šopský salát a kuřecí a vepřové plátky na grilu, takže si užíváme. Potom odjel Honza Sláma a my  jsme se s ním loučili a pak mu i bránili v odjezdu nahoře na cestě  barikádou z větví. Přišel okamžik vykupování trilobitů dvěma značně odpudivými individuy (Miloš jako prakupec a Tyši jako prapohůnek). Smlouvání bylo velmi náročné psychicky - šlo o peníze! Nejlépe smlouvala a bojovala Terezka Dražanová, ale dobří byli všichni. Potom se rozpoutalo PRA -Casino , kde se  daly peníze, získané za trilobity  rozmnožit (ale i ztratit). Po táboře se navíc pohybovaly podivné ženštiny (Vojta Princ, David Fittl,Martin Rokyta ), které obtěžovaly táborníky. Potom se peníze utrácely v baru a byla diskotéka, představovaná naším docela mohutným kytarovým souborem. Tančí všichni a všechno (žížalí tanec byl ale tábornicemi zcela správně zamítnut jako nepřípustný) a jediná stížnost, kterou táborníci měli,  byla na příliš krátké trvání. Zase po dlouhé době jsou povoleny hlídky, ale všichni jsou hrozně unaveni, takže po Kristýně s Terezou se David s Vojtou probudili jen částečně, obcházeli zmateně  po tábořišti a vedli nesouvislé hovory a byli zcela mimo čas i mimo sebe- tedy ještě více, než obvykle. Další hlídky už ani nevstaly. Vedoucí, vedeni Lálou a Tyšim, udělali radost Milanovi a vyzdobili mu dva velké bílé přístřešky jako verandu jeho hlavního stanu. Honza Vaniš, nejoblíbenější člen tábora mezi nejmenšími táborníky, se účastnil také, ale k přenášení nebyl připuštěn, neb se nevešel k noze.