Den jedenáctý - bahenní lázně a spící doktor

Kolem tábora obchází cizí člověk - turista Tomáš - je ale neškodný. Vstáváme asi v 8 hodin. K snídani vaříme čaj na vařičích a potom rychle balíme a jedeme do N. Hradů. Cestou se Janě  zasekl spadlý řetěz a Kaprovi upadla šlapka, což jsou technické problémy na samotné hranici mých opravářských schopností, takže je cesta  dosti složitá. V Hradech si Kapr koupil u Vietnamců nářadí a opravuje a my jdeme na prohlídku hradu, kde Miloš, jako už obvykle, trápí průvodkyni všetečnými otázkami. Týraná průvodkyně ani nevybuchla, ani neplakala, ale za to co si myslela , by dělala strašnou spoustu kliků. Pak se děti vrhly do krámů na nákupy - hlavně sladkostí a kuličkových zbraní u Vietnamců. Před odjezdem ještě Felčar s Lálou ucpávali prstem místní kašnu, přiběhla na ně zuřivá správkyně parkoviště, která se bála o své čerpadélko a protože Felčar ve své krátkozrakosti nepostřehl její přítomnost, zlobil i nadále a ještě rozverně pokřikoval, čímž ji velmi popudila způsobil tak  ostudu lokálního významu. Cestou domů Kaprovi stále padá šlapka. Stavujeme se na Halámeckých pískovnách a skvěle se nám koupe. Je krásně teplá voda a dokonce máme i písečně-bahenní lázně. Jedeme pomalu do tábora. Tak pomalu, že Felčar z toho usnul za jízdy a se strašným rachotem ze zřítil na silnici, čímž vyděsil Janu, která s ním jela vzadu a také byla trochu zamyšlená. Přežil s odřeninami a modřinami. V táboře je již Roman, který přijel pomoci se závěrem tábora.V táboře se vybalujeme, koupeme se v Dračici (někteří), ale po večeři přichází veliká bouřka a tak jdeme do klubovny hrát Bang. Vedoucí zatím vymýšlí pochvaly a tresty do listů s fotografií. Jdeme brzy spát, protože jsou všichni pořádně unavení, ale dojmů bylo asi  hodně, takže se ještě dlouho do noci ve všech stanech povídá.