Den třetí - z felčarova deníku

7.7. úterý

Jen několik postav se v lehkém předklonu plouží k zelenáčům drobnými krůčky a zpět pak odchází se zřetelnou úlevou ve tváři a s nadějí, že urvou ještě pár minut spánku. Ptáci zpívají, ptáci řvou. Hlasité bekání, které jsem přičítal roztouženému srnci, se ukázalo být Vojtovým kašlem. Za chvíli už vylézá celý Vojta a má obličej od krve. Myslel jsem, že je to epistaxe, anebo že se popral, ale neví. Je celý odřený a neví, jak se mu to v noci přihodilo. Jedinou teorii, kromě naštvaných mimozemšťanů, je Frantova poznámka, že chlapec v noci často padá z postele. Beru si přepravky a jdu do pekárenské boudy. Na trávě jsou kapky vody a slunce je rozsvěcuje jen pro mě. Mám dobrý pocit z toho, že ostatní ještě chrní a les mám jen pro sebe, ale vzápětí zjišťuji, že ponesu dosti velký náklad šátečků a pečiva (šest přepravek v houfu komárů znamená koledovat si o anémii!). V táboře s potěšením řvu budíčkovou píseň o tom, že jsme potichu.  Rozcvička je zase na louce u skautů a vede ji Lála. Aneta předvádí, jak neumí běhat, ale pádí pozoruhodně rychle, takže jí nevěříme, ale nejde jí to říci, protože utekla.. Snídaně se sluncem v zádech je příjemná a po ní sušíme věci. Převlékají mne opět za Unmlaskase a belhám se k ohništi, abych zahájil PRAOLYMPIÁDU. Snažím se rozdělat praolympijský praoheň, ale nejde mi to, protože je všechno mokré a navíc hrozí, že mi chytí mé dlouhé nové vlasy. Nakonec je oheň zapálen a začíná první disciplína

• PRABĚH (ke skautům a cestou si zapamatovat písmena). Vítězové: (nevím - nepamatuje si to někdo?)  Potom následuje
• PŘETLAČOVANÁ (plácnutím do dlaní vychýlit protivníka ze stoje) Vítězové: Fabián Berka, 2.Kristýna Černochová 3. (nevím - nepamatuje si to někdo?)
• SKOK S MAMUTEM: (skok do dálky se všemi kožešinami) Vítězové: 1. Fabián Berka, 2. David Fittl, 3.Vojta Princ
• VYTLAČOVÁNÍ Z KRUHU (s rukama za zády) Vítězové: 1. 2. 3.  (nevím - nepamatuje si to někdo?)
• SLALOM NA KOLE (na čas i trestný čas za chyby) Vítězové: 1. 2.  3 . (nevím - nepamatuje si to někdo?)
  
  

Pak už je čas na oběd. Je vynikající smažený sýr s opečenými brambory (Karel s Maruškou se překonali). Po obědě rychle využíváme hezkého počasí a jedeme na pískárny. Kromě koupání a volejbalu oddíly staví Věstonickou Venuši (Vítězové: 2.oddíl měl Venuši jako z archeologické učebnice, , pak oba ostatní - 1.oddíl jen opískoval a přetvaroval Jirku Vrzala ( vypadal dosti Věstonicky) a 3.oddíl postavil futuristicko-erotickou sochu Venuše po pás ve vodě.) Pak se začíná schylovat k dešti a tak jedeme domů. Závodíme v další disciplíně praolympiády, kterou je.

HOD KOSTÍ: (polenem) Vítězové:1. Fabián Berka, 2.David Fittl a 3. Vojta Princ Déšť stále přichází a polevuje

Potom večeře s vynikajícími bavorskými vdolečky, na kterou jsem skoro zapomněl pozvat Miloše, ležícího ve stanu a bojujícího s proradným virem. Ale vzpomněl jsem si a tak to stihl ! Déšť nás pak donutil odebrat se do klubovny. Hrajeme hry - AKTIVITY, PODLÉZÁNÍ TYČE (Vítězové:   a nakonec I PÁKA ( zvítězil Fabián, druhý Vojta Princ ), BANG a potom JMÉNO - MĚSTO.  Protože se na nás všichni varují, že se chystá počasí ještě ohavnější, než jsme zažili doposud, kontrolujeme stany a děti jdou spat včas a bez hlídek.

Jak jsme čekali uragán

Vše začíná asi v 19 hodin. Milanovi přichází první zpráva o blížící se živelné pohromě od suchdolských policistů, kteří za námi byli dopoledne, aby si sepsali ohrožená tábořiště. Později od nich přichází upřesnění - ve 23 hodin má přijít vichr z Rakouska. To už vydatně a vytrvale prší. Děti si hrají  v klubovně. Zprávy o rozpoutaných živlech se množí a Milan telefonuje na všechny strany, ale nikdo neví nic konkrétního. Volá i Vláďa Prokýšek a všichni přemýšlíme i stromech okolo tábora - vydrží? Jsou dosti daleko od stanů? Přestěhujeme v prudkém dešti všechny děti do klubovny i za cenu velmi stísněných podmínek? Všichni se připravujeme na uragán z Rakouska a jsme dobře nachystáni. 23:00  Děti už dávno sladce spí, déšť je vytrvalý, zato po větru ani památky. Kolem půlnoci slabší jedinci odpadají (Felčar). Jdu spát a slibuji,všem, že se přivážu na lůžko, aby mě vítr neodfoukl. Miloš, kterého skolila virosa takřka prasečí, zádumčivě žužlá Paralen a je lehce zarudlý. Za další hodinu ustává i déšť, takže mohou jít spat i ostatní s pocitem, že perfidním Rakušákům se nedá věřit - zpackali I tuhle živelnou pohromu. Uragán na nás stopy zanechal, naštěstí ale ale jen psychické.