Den pátý - praterčák
Hned ráno jde Milan s Láďou značit trasu na terčák a protože jsou už všichni dosti unavení, nechávám táborníky spát déle - tedy až do půl deváté. Po rozcvičce a snídani si jednotlivci vylosovali pořadí a po pěti minutách vybíhají na trať.
9.7. čtvrtek
Nezáleží příliš na čase (jen při rovnosti bodů) ale hlavně na správných odpovědích. Vracejí se s úděsnými zvěstmi, že zbloudili a nenašli číslo 23, ale nakonec se ukazuje, že jen špatně hledí kolem sebe. Nejvíce nám pomohla jakási stařenka, která posílala v tomto místě zbloudilé zpátky na trať a zřejmě ji to velmi bavilo neb vytrvala až do konce závodu.(Doufám, že nemá zlomyslnou sestru, která by je při příštím závodě naopak rozsela po lese!) Doběhli všichni a nikdo se nedohledával, takže byl závod úspěšný.
Pořadí: 1) Šeřík 2) Martin Rokyta 3) Tereza Buzková 4) Jiřík Vrzal.
Proběhlo slavnostní vyhlášení výsledků včerejší Praolympiády:
1) Fabián 2) David Fittl 3) Vojta Princ
Dovezli jsme poštu a nastal rituál jejího rozdělování. Jiřík Vrzal, který se dostal i se svými „dvěma blonďatými sestřičkami" (Jitka a Jana) až do novin (Zprávy Deštenska) neboť výborně muzicíroval, musel nechat kolovat tu zprávu. Také se při snídani dostavili odsávači fekálií, ale byli čistotní a na rozdíl od loňského roku si nemuseli vypůjčovat naftu. Po obědě je bleskový výpad přes Dračici, která už zatím opadla. Úkolem je nasbírat tři ešusy borůvek, což 1.a2. odd. splnily velmi rychle a 3.odd velmi pomalu. Potom je vyhlášen turnaj v přehazované (Pořadí 1.- 2.- 3.odd.) a ve střelbě (Pořadí David Fittl s Šeříkem - 21bodů, Kristýna Černochová 20 bodů) a ve vybíjené (Pořadí 2.- 1.- 3.odd.) a potom dva velice prestižní zápasy s vedoucími, po kterých je stav Táborníci versus Vedoucí : jedna jedna. Potom je vyhlášena velká atrakce každého tábora, velmi často žádaná a zmiňovaná při úvodním táboráku, a to je spaní pod širákem s dobýváním tábora. Úkolem bylo uloupit potraviny a potřeby na zítřejší snídani. Na posilněnou dostali táborníci vynikající borůvkový koláč a odebrali se na písčité tábořiště u skautů.Jen David Fittl nebyl fit a dokázal vytlačit rtuť na teploměru na 38.4 a tak skončil na ošetřovně. Noc byla velmi rušná. Táborníci se utábořili na bývalém beach-volejbalovém hřišti skautů (suchý terém)-a sotva vyčkali tmy , vrhli se se strašným řevem a za svitu všech baterek na tábor a pak stejně rychle prchli. Tuto vyčerpávající taktiku, která měla protivníka psychicky opotřebovat, opakovali ještě mnohokrát.Neustále se domlouvali vysílačkami ( Kapr neustále volal po rádiovém klidu, ale stále mluvil do vysílačky ze všech nejvíce.) - Na další útok se připravili táborníci lépe - odpočítávali vteřiny do útoku - Tři! Dva !Jedna ! Teď! A vzápětí se ve vysílačce ozvalo šílené zaúpění „Ještě néé!" S přibývající nocí táborníci sice občas uloupili nějakou tašku se snídaní, ale začali jsme také mít první zajatce (Tomáš Drs,Honza Rokyta (dokonce dvakrát) a Míla Podracký). Byli korektně mučeni , ale pokaždé velmi šikovně uprchli. Potom se v noci dostali ti nejschopnější táborníci do našeho, už nehlídaného, tábora a nechali nám výhrůžné dopisy. Ráno jsme se zase vplížili do jejich ležení my (Felčarova nespavost má své světlé stránky) ale také se jen dokumentovalo.