Lodní smyčka
Smyčka, která se při zatížení stahuje. Používá se ke kotvení lana. Je možné ji vázat provazováním konce lana, ale také ji lze navázat uprostřed lana. Právě toto navázání uprostřed lana se provádí nejčastěji. Její předností je, že prameny lana jde posunovat v uzlu, aniž bychom museli uzel úplně rozvázat.
Lodní smyčka se používá k rychlému nastavitelnému zajištění do pevného bodu (štandu). Lze ji jednoduše uvázat a snadno upravit délku lana vedoucí k lezci jednoduchým protažením. Smyčka se utahuje a drží i při zatížení jen jednoho pramene lana vycházejícího z uzlu.
Smyčka se utahuje a drží i při zatížení jen jednoho pramene lana vycházejícího z uzlu. Má ale několik problémů:
- Pokud by jeden z pramenů byl krátký (viz. na obr.55 situace vpravo), tak pozor, krátký cancour se může snadno vyvléknout ven z uzlu, hrozí tak úplné rozvázání uzlu. Proto se lodní smyčka nedoporučuje provazovat na konci lana tak, aby vznikl krátký koncový cancour.
- Naopak navázaná uprostřed lana, kdy oba prameny z ní vedoucí jsou delší, je přijatelně funkční. Nutno však jí úhledně vázat! Chaoticky přes sebe vedené prameny v uzlu můžou způsobit prokluzování lana ve smyčce během tahu za jen jeden pramen.
- Zvláště na karabinách, které jsou tenké, lodní smyčka při tahu za jeden pramen občas nevyzpytatelně proklouzne. Proto při činnostech využívajících lodní smyčku na karabině, kdy očekáváme tah jen za jeden pramen, a druhý pramen je přitom zcela odlehčen i od své vlastní váhy, se použití Lodní smyčky vyhýbáme a neděláme ji. Hrozí, že odlehčený pramen uzlem proklouzne.
Ovšem při tahu za oba prameny lana drží lodní smyčka na karabinách velmi dobře. Přitom se síla tahu obou pramenů nemusí zdaleka sobě rovnat. Díky tření v uzlu stačí, že za druhý pramen lana je jen nepatrně taženo, a k prokluzu už nedochází.